pátek 24. listopadu 2017

Anna Black



Nick: 
1200anna
Jméno a příjmení: 
Anna Black
Věk: 
16 let
Orientace: 
Homosexuální
Praktiky: 
Submisivita, masochismus
Sexuální praktiky: 
Striptýz

Povolání/zařazení: 
Striptérka ve Slate Vice - 1. patro; Měsíční výdělek: +- 9 000 $



Malá, štíhlá, tmavě hnědé skoro až černé oči a černé vlasy s tmavě hnědými pramínky,malý nos a pusa, bledá kůže. 
Velikost poprsí: 65A


Je velmi těžké popsat mou povahu. Jsem žena mnoha tváří, jak se říká. Umím být klidná, tichá a poslušná, ale dokážu být taky tvrdohlavá, neposlušná, jsem schopna neuposlechnout rozkaz i za cenu trestu. Jsem samostatná, nepotřebuji ničí pomoc, a pokud o ní musím požádat, beru to jako slabost.

Jsem hrdá a svou hrdost jen tak neztratím. Nejvíce se bojím pavouků a toho, že zklamu sebe a tím i ostatní. Nebojím se výšek, ale mám strach když mi někdo zaváže oči páskou. Jsem tak odkázána na ostatní své smysly a ty nejsou na tak dobré úrovni, jako je zrak. Mám ráda noci (nejvíce ty kdy jde vidět měsíc a hvězdy, ale i ty bezměsíčné noci mám ráda). Mezi mé zájmy patří například knihy, tanec (gymnastika, společenské tance, trochu i balet), zpěv (nejraději mám opery a nebo smutné písničky). Mezi mé oblíbené barvy patří: černá, tmavě rudá a bílá. Také mám ráda svou svobodu a nemám ráda, když mě někdo omezuje v pohybu nebo mi říká, co mám a nemám dělat. V takové chvíli zahazuji veškerou úctu k danému člověku a snažím se ho od sebe dostat co nejdál. Jak už jsem psala jsem tvrdohlavá a to hodně. Dalo by se říci, že má tvrdohlavost nezná mezí. Mezi mé zlozvyky patří například odmlouvání a pokud mi někdo něco udělá, tak mu to vrátím. Mezi mé oblíbené látky patří krajka a satén, nebo jakákoliv látka, která je alespoň z jedné strany lesklá a hladká. Mezi další mé zlozvyky taky patří občasná ignorance příkazů nebo nějakých důležitých rad. Toužím potom, aby abych mohla někomu sloužit , nejlépe jako služka, nebo v tom horším případě jako hračka.


Už na základní škole jsem zjistila, že se mi líbí stejné pohlaví a to dívky. Díky mé povaze mě spolužáci často šikanovali. Nejdříve jsem jim vzdorovala, ale protože se šikana stupňovala, přestala jsem se jim bránit. Ještě chvíli mě šikanovali, ale když zjistili, že na to nijak nereaguji přestali. Byla jsem té době hodně uzavřená do sebe a stranila se lidí. Koncem osmé třídy jsem zjistila, že se mi líbí, když mě někdo bije a já se nemohu bránit. Nikdy jsem to nikomu neřekla, pravděpodobně ani kdyby mě někdo mučil. Postoupila jsem do deváté třídy a začala jsem se pomalu, ale jistě, loučit se školou a všemi jejími chodbami, i když byl teprve začátek školního roku. Postupně jsem si procházela jednu chodbu za druhou a snažila si zapamatovat všechny obrazy, které tam byly. A pak jsem postoupila na střední školu. V prvních několika dnech jsem nikomu moc nevěřila, vlastně nikomu moc nevěřím do teď, ale poté jsem se seznámila se spolužáky a naučila se s nimi vyházet. Jenomže jsem stála cítila, že mi něco chybí, nějaká důležitá část mě. Jednou jsem úplnou náhodnou zahlédla jeden plakát na jeden klub, kde jsou někteří lidé podřízeni druhým a v tu chvíli jsem věděla co mi chybí. Zašla jsem tajně do toho klubu a zaregistrovala se . Na většinu věcí si stále ještě zvykám a některé věci jsou pro mě velmi bolestivé, ale vždy jsem to chtěla zkusit a teď mám jedinečnou příležitost, i když jsem ze začátku byla hodně nejistá.Ale zatím dělám jen malé pokroky.


Faceclaim postavy: 
Selena Gomez

Žádné komentáře:

Okomentovat