Nick:
Aki
Jméno a příjmení:
Mademoiselle Walter (Dříve James Warren - nepoužívá, ani se jím nepodepisuje)
Věk:
30 let
Orientace:
Homosexuál
Praktiky:
Fetišismus, dominance. sadismus
Sexuální praktiky:
Fetiš (kožešiny, nafukovací hračky, žvýkačky, lízátka, peří, dlouhé nehty, zvířecí zvuky, role play), autoerotismus/masturbace, dominance, sadismus
Zařazení:
Možná ho budete znát jako zpěváka, modního návrháře a modela/ku, nicméně nyní funguje především jako provozní.
Rodina:
- Kate Warren, matka - Možná ho porodila, ale víc s ním společného mít nehodlá. Totéž se však nedá říct o jejím synovi. Do doby, než se projevila jeho osobnost spolu měli vždy dobrý vztah, ale nyní? Matka spokojeně předstírá, že neexistuje. Přeci jen její syn půjde jednoho dne do pekla, že ano.
- Andrew Warren, otec - Zde pro změnu nikdy nebyl typický vztah otce se synem. Tatínek od synka vždy očekával něco jiného, než jak se synek vždy prezentoval a vzhledem k množství fyzického násilí, které z otcovo strany zažil není divu, že si vzájemně přejí to nejhorší.
- Mary Warren, sestra - O rok mladší sestra na tom není jinak. Podobně jako otec si pro bratra nepřeje nic víc, než smrt. Ostatně se odvrátil k Bohu zády, nic jiného si nepřeje. A to i přes vřelé vztahy v dětství.
- Alice Warren, sestra - O dva roky mladší a samozřejmě stále zmanipulovaná kostelem. Jako děti spolu vycházeli dobře, ale nyní? Neliší se od zbytku rodiny.
- Jane Warren, sestra - O tři roky starší a jediná vyjímka v rodině. Ačkoli tiše, vždy byla na jeho straně a dodnes má bratra ráda. Stále mu píše, ačkoli se díky rodině nestýkají.
- Timothy Boulder, kolega - Ne přímo rodina, ale po dlouhé době někdo, koho může více méně nazývat přítelem. Neustále do něj rýpe a ještě častěji mu pod nos strká vagíny svých kamarádek, jelikož má pocit, že je příliš pozdě na to, aby byl neustále panic. Kamarád a projekt v jednom. Možná je fajn, ale... stále se může lépe oblékat, upravovat a highlighter by ho rozjasnil jako sluníčko! Co dodat, dokonalé vztahy na pracovišti.
Měří přibližně 180 centimetrů a pokud ho zastihnete nalehko, jistě si všimnete faktu, že nemá daleko k anorexii. Nese se v rovině, téměř jako kdyby měl v sobě zaražené pravítko. Nebo něco jiného. Třeba... tyč. Každopádně ať už je nalehko nebo ne, jistě si všimnete jeho tetování, která pokrývají téměř celé jeho tělo. Většina z nich jsou tváře slavných - ku příkladu na hrudi (zprava doleva) mu leží Audrey Hepburn, Kurt Cobain a Elvis Presley. Pod žebry na straně Audrey je dále Mona Lisa. Nejzřetelnější je však jeho prababička na pravé straně krku, která je pouhým nešvarem z opilosti. Co se týče toho, jak moc mužný je, spadá někam do průměru běžného bělocha. Při plném veselí se tyčí až ke 13 centimetrům.
Definovat jeho vizáž je poměrně těžké už jen proto, že má v oblibě chovat se jako extravagantní chameleon. Původní barva vlasů je hnědá, no už od svých náctiletých chvilek je barví narůžovo. Nenosí-li paruku, uvidíte hladké rovné vlasy v klasickém mikádu sahající ke klíční kosti. Obvykle ale paruky nosí, takže se dočkáte všech barev a tvarů. Obočí má oholené, takže jej dokresluje. Pod obočím najdete oči, které odrážejí původní barvu vlasů, tedy hnědou, ačkoli zde platí, že barvu mění. Čočky nosí pravidelně. Nos je větší, takže dělá trochu stín rtům, které jistě znají botox velice dobře. Tvář má ostře řezanou, ale jelikož ji zjemňuje líčidly, není to na první pohled patrné.
Co se oblečení týče, jeho parketou je extravagance. Nebojí se extrémů v barvách, líčení ani stylu. Často ho uvidíte v růžové, ale není vyjímka ho vidět ani jako viktoriánskou vdovu. Vyžívá se i v podvazcích, peří a pravých kožešinách. Zkrátka a dobře, královna se prostě musí oblékat jako královna, takže je jasné, že ačkoli je muž, šaty nosí převážně dámské.
Wally je pravděpodobně to, co Vám vyskočí v hlavě, když se řekne slovo "diva". Je to přesně ten typ, co ví, že je nádherný a báječný i napříč tomu, že lidé často říkají opak. Nebojí se dát prostor vlastním názorům, svému stylu a vše bere více či méně po svém. Konec konců, on může. Má lepší vkus, než vy. Nebo tedy, to si alespoň myslí a upřímně se není čemu divit. Při pohledu na jeho maličkost Vám nejspíš dojde množství posměšků, které si zažil a zažívá, takže vysoké sebevědomí si vybudoval jako obranný mechanismus, který funguje opravdu dokonale. Oplývá zásobami toxického sarkasmu, cynismu a černého humoru a v žádném případě těmito zásobami neplýtvá, jelikož tyto zásoby jsou nevyčerpatelné. Dal by se zařadit k melancholickým flegmatikům - je těžké ho naštvat, ale extrémně snadné otrávit. Nerad se nudí a ještě méně miluje nudné osoby. Drobný fun fact je, že napříč tomu, že vypadá jako vypatlaná malá pička, je nadprůměrně inteligentní. Oplývá tak dobrým hereckým talentem, že během lhaní netrpí zvýšeným tepem. Tep mu nezvedají ani davy, je rád středem pozornosti, což se mu daří i bezděky.
Pokud přežijete počáteční aroganci, nejspíš přežijete všechno. Svoje křiklavě růžové sebevědomí rád cpe lidem do všech možných otvorů, ale v zásadě - pokud najdete alespoň jednu společnou věc - dokáže přihlédnout faktu, že ačkoliv vypadáte jako idiot, jste hodní komunikace. Je přesně taková panovačná královna, jak vypadá, ale nedělá mu problém začít konverzaci, nebo se zasmát - třeba i sám sobě. Smysl pro humor mu nechybí a v přítomnosti několika přátel obvykle není ten, co má tendence dělat dusno. Samozřejmě má svoje hranice, které se liší v závislosti na osobě a tématu, ale když už ve společnosti udělá dusno, nejspíš za to bude moct jeho intolerance k lidské stupiditě. Možná je skvělý lhář, ale když vidí debila, řekne mu to i kdyby měl onen debil být ředitel nejmovitější firmy na světě. Dokáže si dělat přátele, ale jen poskrovnu. Vlastně by se dalo říct, že o přátele ani nestojí, protože kdyby měl počítat všechny, co ho v životě zklamali, musel by najmout armádu účetních. S důvěrou má problémy, takže se i může zdát na prvních pár chvil sobecký, ale naopak - víte-li jak na něj, umí být jako růžové prasátko, které stačí rozbít.
Jeho koníčky jsou dost snadno odhadnutelné. Miluje módu - jako zákazník i návrhář. Jeho dalším koníčkem je pak třeba líčení ve kterém mu často ženy závidí a v neposlední řadě tady máme zpět. Bez elektroniky je dost mizerný zpěvák, ale to mu nikdy v ničem nebránilo. Nakonec miluje horory, především ty krvavější - Texaský masakr je jeho nejoblíbenější film.
Jeho nejoblíbenějším jídlem je sladké všeho druhu. Miluje sladkosti nejen z hlediska jídla - třeba veškeré jeho parfémy jsou silně nasládlé. Naopak nesnáší kávu od vůně až po chuť. Ohledně fóbií, bojí se hluboké vody, jelikož neumí plavat. A nakonec drobný fun fact, po arašídech oteče jako nohy diabetika, je silně alergický. Totéž může nastat v případě, že potká kněze, ale v tom případě spíše hrozí, že oteče on na následek podpatku vraženého do čela.
Narodil se v Montgomery, Alabamě do dost křesťanské rodiny na to, aby matka podstoupila domácí porod, protože podle matky nemocnice údajně postavil Satan, aby mohl své levné děvky nadívat syntetickými vycpávkami. Měla pravdu, ale o to tu nejde. Narodil se jako první a jediný syn členů jednoho z nejortodoxnějších kostelů. Jestliže jste nosili v jejich přítomnosti podpatek, byli jste čarodějnická děvka (dozajista přímo z té zmíněné nemocnice). Dětství neměl jednoduché ani v peřince. Běžně dětem čtou před spaním pohádky, nebo mají rodiče dost taktu a nechají běžet televizi s Malou mořskou vílou, když už nic jiného. Ale jelikož princezny jsou majetnické děvky, matka si stoupávala nad postýlku a vyprávěla, jak Adamovi vytrhli žebro a uplácali z něj ženu. A když je řeč o ženách, dostal dokonce tři sestry! Každá přišla o rok později a tak než mu byli čtyři, měl na krku další tři téměř-ortodoxní křesťany v plenkách.
Vždycky byl úplně jiný, než vrstevníci se kterými si nikdy nerozuměl. Křesťanská výchova povolovala jen opravdu málo hraček a všechny zajímavé měly jen děti ze sousedství. Když už se s jinými dětmi bavil, bavil se především s děvčaty a kdy už ho rodina tahala od těchhle dětí pryč, trhaly mu zároveň panenky z rukou. Už jako malý měl poměrně dlouhé vlasy, takže si od sester půjčoval stuhy a vázal si je. Ne na dlouho - brzy byl oholený až na kůži, zmlácený otcem a zavřený matkou v kumbále s obrázkem Ježíše - možná právě zde se inspiroval Stephen King u příběhu Carrie (určitě ne naopak). Brzy pochopil, že je s ním něco špatně a jestli chce, aby ho měla rodina ráda, musí se chovat jinak. Nesmí mít rád dívčí věci, musí se modlit a musí poslouchat učitele v katolické škole, kam nastoupil. Ve škole měl vždy ty nejlepší známky i bez nutnosti se učit, takže pro něj škola nebyla vůbec žádný problém. Už jako dítě byl o několik let dopředu, takže přesně věděl, jak se má chovat, aby od táty neschytával další rány, což fungovalo. Dokonce i matka se mu začala věnovat tak, jako každému jinému dítěti. Zapíral se hodně dlouho, ale když příroda něco chce, potřebuje to nehledě na náboženství. Vždy samozřejmě věděl, že je jiný a to se projevilo zhruba ve dvanáctém roce jeho života. Když se totiž mladý kněz ohne k vedlejší lavici, aby pomohl spolužákovi a Vám se z výhledu na jeho svatozář postaví svatostánek, tak jako správný chlapec víte, že je něco opravdu špatně. Proč je špatně? Takhle Bůh lidi nestavěl. Buzeranti budou hořet v pekle! Říkala to mamka, říká to taťka a nejmladší sestra si za nesouhlas vysloužila rákosku. Musí to být pravda. Možná je, možná ne, každopádně zmíněná příroda mu tropila deprese až do šestnácti. Zhruba tehdy se začal konečně stavět na vlastní mysl a zužitkovávat svou inteligenci jinak, než na známky. Pod záminkou návštěvy knihovny se začínal stýkat s dosti pochybnými děvčaty, která ho přijala takového, jaký byl. Právě s nimi poprvé okusil alkohol a marihuanu. Dokonce několirát vytáhl i svoji nejmladší sestru, která se těchto látek dotkla jen okrajově. V sousedství se brzy začalo štěbetat o tom, co synáček tropí, což rodiče nepotěšilo. Zvlášť když jim synáček přišel s Kurtem Cobainem na hrudi. Tatínek samozřejmě zareagoval tak, jak se dalo očekávat. Zbil syna takřka do němoty, vhodil do sprchy a dal si záležet na tom, aby byla voda opravdu ledová. James už tehdy věděl, že je dost teplej na to, aby tahle metoda nemohla fungovat. O několik měsíců později měl sedmnácté narozeniny, které oslavil po svém - noc před nimi se vytratil z domu a druhý den seděl na snídani s perfektně vyperoxidovanými vlasy, nyní platinově přebarvenými. Opět nikoho nemůže překvapit, že nyní se na něj spikla už téměř celá rodina. Jen nejmladší sestra se snažila rozmluvit, že ho nemohou držet na židli zatímco matka přejížděla strojkem po Jamesově hlavě. Smutná zpráva pro rodinu byla, že oholení hlavy nebyl sebemenší problém. Ještě tentýž rok byl vyhozený ze školy za kouření protestantského kněze, což se prý prostě nemá. Noc toho dne nemůže v životě zapomenout. Otec o něj zlomil snad vše, co mohl, když ho vyháněl z domu zatímco matka a sestry ho kropily svěcenou vodou. Buzeranty v rodině nikdo trpět nebude, což ho paradoxně ranilo. Ať byla jakákoli, stále to byla a je jeho rodina. Ať si to přizná nebo ne, vždy ho mrzelo, že ho odmítli jen kvůli tomu, že je jiný. Totéž se ale nedalo říct o jedné z jeho dobrých kamarádek. Jedna z nich, Charlie, se i s matkou přestěhovala do sousední Georgie a rodiče souhlasili, že může žít s nimi, než se postaví na vlastní nohy.
V Atlantě se skutečně postavil na vlastní nohy. Začal se konečně zajímat o to, co ho vždy zajímalo a začal nosit to, co vždy chtěl nosit. Charlie ani její matka neměli nic proti lidem jako byl a je on, právě naopak. Pomohly mu na všech polích, na kterých může člověk druhému pomoci. Pod jejich střechou strávil pět let, během kterých se změnil k nepoznání. Vypěstoval si vzhled, který se postupně stával charakteristickým - nechal si narůst vlasy, nabarvil je narůžovo a začal se líčit. Trvalo, než se za pět let někam dostal. Se svým vzhledem nemohl začínat jinde, než v noblesních firmách jako Starbucks nebo McDonalds. Celé dva roky provozoval také vlastní stránky, kde se prodával mužům, což vynášelo jak jinak, než královsky. A opět paradoxně mu jeho saténově hladké pozadí zařídilo práci. Jeden z klientů byl hledač talentů a potetovaný muž, co vypadá jako žena, co vypadá jako muž ho zaujal. Dostal odkaz na casting alternativního modelingu, kde byl přijat. Modeling bohužel nevynášel a doteď nevynáší tak, jak se lidem zdá, právě naopak. Přesto přes modeling dostal odkaz na poměrně známou značku líčidel - nebo spíše na jejich kurzy, jelikož líčení byl vždy jeho talent. Kurzy udělal a stal se tedy prodejcem, později i mluvčím za značku. Proč takový skok? Nuže, řekněme, že pravá žena umí využít své zbraně. A když je nemá, musí si najít něco jiného, což také funguje. Zkrátka a dobře si zajistil vlastní bydlení přes celé spojené státy až v LA, hlavním bodě značky. Věděl, že jestli se má někde uplatnit - třeba i mimo průmysl - musí to být v tomhle městě. A bylo. Už odmítal spát se všemi možnými řediteli. Bohatě stačilo, že musel kouřit dýmku se šéfy agentur, aby se jednou za půl roku objevil na titulní straně podprahového časopisu. Štěstí mu ale vždycky přálo a karma asi nehodlala dát rodičům spát. Vlastnoručně vyráběné oblečení ho dostalo do hledáčku pro změnu uznávaného návrháře, který mu nabídl spolupráci na kolekci, která sklidila úspěch. Móda tak nahradila kosmetiku a stala se na čas jeho hlavní obživou. V průběhu let byl v několika talk show, videoklipech a dokonce publikoval celých pět nevydařených alb plných autotunových pecek. Své pravé jméno nepoužíval už dlouho, ale až na "vrcholu kariéry" přijal své umělecké jméno jako legální, pravé jméno. Rychle nabyl, těžce pozbyl. Jistě Vás napadne spousta celebrit, kterým se dá říkat "rychokvaška". On byl také populární jen pár let. Nikdy nebyl taková megastar, jak si o sobě dodnes myslí, ale ačkoli měl a má banku plnou peněz, zásoby se markantně tenčily. To mu přišel vhod další známý. Bůh ho možná nenávidí, ale Satan se mu evidentně hodlá dostat pod sukni. Hodil mu do klína další příležitost zrovna když to potřeboval.
Telefonát od muže, který byl kdysi dobrým milencem a zároveň přítelem. Příhodně volal z New Yorku, kde pracoval ve firmě zvané Slate Vice. Řekl mu všechny možné detaily i včetně toho, že ho doporučil jako ideálního náhradníka za svoji maličkost, jelikož musí nutně opustit místo z osobních důvodů. Tuhle příležitost nemohl nepříjmout, takže odcestoval do New Yorku, dostal se k pohovoru a nyní působí na místě provozního už dva roky.
Žádné komentáře:
Okomentovat