pondělí 27. listopadu 2017

Jonathan Lockhart

https://painful-desires.blogspot.cz/2017/11/jonathan-lockhart.html


Nick:
Ginger B.
Jméno a příjmení:
Jonathan Lockhart
Věk:
33 let
Orientace:
Heterosexuální
Praktiky:
Bondage, versatilita, fetišismus [Má slabost pro cosplay u dívek]
Sexuální praktiky:
Sex, orální sex, petting, fetiš, bondage, voayerismus

Povolání/Zařazení:
Úspěšný autor ještě úspěšnějších detektivních příběhů z erotického prostředí. Má za sebou už asi dvanáctý bestseller, který mu vynesl pohádkové bohatství a nyní hledá inspiraci pro svůj nový trhák.
[Vzhledem k tomu, že předchozímu hlavnímu hrdinovi nechal vystřelit mozek z hlavy.]
Měsíční výdělek: +- 214 000 $ [dostává zálohu na novou knihu a zisky z prodeje]
Patro: 1. - 4.

Rodina a známí:
  • Deborah Anne Fleming - milovaná matka, stále se snažící vzkřísit svou upadající hereckou kariéru. Díky šarmu však dostává nějaké ty nabídky, ač žádná z nich nezahrnuje okouzlující femme fatale, což je jakýsi její sen, co se momentálně už topí na dně Mariánského příkopu. Zůstává nadále působivou ženou, co si sem tam občasně nabrnkne nějakého toho přítele, s nímž se po pár týdnech 'milostného splynutí' rozejde. Ale nemějte strach, na zajíčky není. 

  •  Robin Harper Lockhart - patnáctiletá dcera, Jonathanovo největší dílo, na které je patřičně pyšný, ačkoliv si uvědomuje, že nezískat tehdy peníze za první vydaný román, pak by netušil, co si jako otec počít. Takto alespoň mohl zabezpečit tu rusovlasou uličnici a dát jí možnost naplno se rozvíjet. Robin se už jako malá ocitla ve střídavé péči obou rodičů a vždy jeden týden v měsíci tráví se svým otcem v jeho střešním apartmánu uprostřed Manhattanu, kam také dochází do školy.


Na první pohled může působit vcelku nevinně - hluboké modré oči, jakási jiskra uličnictví, co je rozzáří téměř pokaždé spolu s úsměvem, typickým pro malého kluka. Snad jen hluboká vráska nad nosem naznačuje, že často krčí čelo v zamyšlení. Má to co dělat s pokusem vytvořit dokonalou zápletku pro jeho knihy, takový drobný neduh, co si odnesl už ze střední. Ta mu přidává pár let navíc, ale nijak neubírá na charismatu a šarmu jako takovému. Úsměvem si často obmotá každou dívku kolem prstu, z části ví, že jeho vzhled je jistou vstupenkou mezi jejich stehna, ale poslední dobou toho sotva využívá. Spíše se zdá, že hledá tu pravou.

Extrémní výšku nepobral, ale z průměru může vyčnívat. Konec konců se může chlubit celým jedním centimetrem nad metrem osmdesát pět. Postavou se řadí mezi štíhlé elegány, svalstva příliš mnoho nepobral a ani se nehodlá nechat cupovat trenéry v posilovně. Na druhou stranu, pokud ho něco udržuje v pohybu a kondici, pak je to běh, jeho oblíbený, rekreační sport, u něhož si vyčistí hlavu. Často ho tak můžou obyvatelé Manhattanu, kde bydlí, vidět, jak kličkuje parkem se sluchátky v uších, aby utlumil hluk projíždějících taxíků. Pokud může, rovnou volí parkour. Skákání přes překážky je jeho, nejvíc se tak protáhne. Co se jeho přirozen-... ehem, charismatu týče, pak se může řadit do slabšího nadprměru - v pohotovosti se tyčí do celých 15,5 centimetru.


Nathan, jak se rád nechává oslovovat něžným pohlavím, je dokonalým prototypem nedospělého muže, který se ještě hledá v ruchu velkoměsta. V očích přísných vydavatelů [včetně své agentky] je označován jakožto dětinský a nezralý, což podporuje i nadšení z nových 'hraček' pro osobní obohacení - od luxusního vozidla, které nakonec jezdí v zácpě stejně jako každé jiné auto, až po... Inu, třeba několik akrů na Měsíci. Pro mnohé zbytečné mrhání penězi, pro Jonathana jakási kompenzace za nepříliš šťastné dětství, kdy si s matkou prošel bídou, živořením od výplaty k výplatě. Možná si zvykl na život v přepychu za těch posledních pár let, na druhou stranu umí ocenit každého těžce pracujícího člověka. Což ho... šlechtí, alespoň mu to matka připomíná s úsměvem na rtech. Avšak tím, že má peníze na dosah ruky [mnohdy skutečně doslovně, po kapsách nosí minimálně dva, tři tisíce a šekovou knížku], se občas nechává strhnout a dopřává si radosti bez rozmyslu, což si později vyčítá. Ale možná je to z části i jakási pobídka - například jeho zbrusu nová výbava na šerm ho přinutila se mu věnovat aktivně.

Pro někoho elegantní mladý muž, pro jiné proutník, jehož manželství už dvakrát zkrachovalo - jednou kvůli vyprchané vášni, podruhé pro Jonathanův workoholismus. To první byla z části chyba úsudku - svou ženu potkal už na střední soukromé škole, kdy oplýval slávou z prvního vydaného detektivního románu. Mladická nerozvážnost a impulzivní chování je vtáhlo do kolotoče událostí, na které bývali tehdy ještě příliš mladí. Zvláště na dítě, jak se ukázalo na jednom z ultrazvuků. Nathan ke své chybě úsudku přistoupil jako pravý muž - oženil se, staral se a... Ano, nakonec se rozvedl a dceru dostal do střídavé péče. Možná právě ona a její týdenní pobyt u něj v apartmánu udržují v tomhle muži to malé šťastné dítě.

Sám sebe nazývá mistrem v kuchyni, vaření považuje za skvělou příležitost předvést vybranou chuť i fakt, že si může dovolit kvalitní ingredience. Nahlas to přizná jen svým 'objevům', ale tajně ujíždí na zmrzlině, několik kyblíků má poschovávaných v mrazáku. Slabost má i pro hudbu - skvěle hraje na klavír a několik let se učil i na violoncello, ale přiznejme si, že takový nástroj vypadá lépe mezi nohama ženy než muže. Čas od času si ztuhlé prsty procvičí i na slavné hře Guitar Hero, ale mnohem častěji se uchyluje k Debussymu, Schubertovi, Brahmsovi nebo Wagnerovi. K ženám je romantik, rád je činí na těch pár hodin výjimečné a dokonalé, aby se tak považovaly samy. Možná je to pomíjivá chvíle, na druhou stranu si toto maličké štěstí odnesou s úsměvem na rtech. Je skutečným znalcem vína i drahé whiskey [v baru má schovanou sto dvacet let starou lahev od Johna Walkera, starosty NY za dob prohibice]. A ačkoliv to nahlas neřekne, tajně věří na úkazy jako je například Yetti nebo Lochnesská příšera.


Jonathan Edgar Fleming, jak zní celé jeho jméno v občanském průkazu, se narodil do rodiny nepříliš úspěšné broadwayské herečky Debbie Anne Flemingové a jakéhosi zástupce mužského druhu, s nímž se nikdy nesetkal. Nebývalo tedy nezvyklé, že si sám později vymýšlel, co jeho otec mohl být zač a častokrát končil u verzí tajných agentů, špiónů a podobných fantaskních zbloudilostí, sloužících jako dokonalá náplast na dětství bez mužského rodičovského modelu. Vyrůstání v New Yorku bývalo v tehdejší době těžké - jeho matka častokrát měnila práci, brala i dvě, tři naráz, aby svou rodinu dokázala uživit a nemuseli žít na ulici v krabici od lednice.

Debbie často střídala své partnery v honbě za jakousi osudovou láskou, kterou ani jeden z nich nedokázal najít. Buďto vše končilo bolestivým rozchodem nebo hůř - rozvodem, po němž jim opět nezbylo moc peněz a tak postavení se na vlastní nohy bývalo mnohdy horší než kdy dřív. Jonathan si už jako malý kluk slíbil, že vše matce vynahradí a postará se o ni, jako se ona snažila postarat o něj, což se o pár let stalo. Ještě předtím však absolvoval střídání základních škol, nakonec i středních, z nichž ho pro nepříliš vyvedené žerty postupně vyhodili, až nakonec skončil na soukromé škole [která se k němu hlásí hlavně teď, když je uznávaným autorem]. Nakonec právě na střední vydal svůj první román, který mu přinesl hromadu peněz. Ne sice takovou, jakou pobírá o více jak patnáct let později, ale dost na to, aby si mohli pořídit s matkou nový byt, zaplatit účty a ještě si z toho hezky vyžít na pár dalších let. Tehdy zjistil, že nemusí nutně dřepět v nějaké stísněné kóji a lámat si hlavu nad čísly, jak předpokládal, neboť povolání účetního... Inu, s tím se nikdo neztratí. Psaní Jonathana bavilo, naplňovalo jeho hyperaktivitu a dávalo mu možnost rozvíjet už tak bujnou fantazii. Ještě před ukončením střední dokázal ze sebe vytáhnout dva kusy, ač slabší než ty, kterými se dnes hemží pulty knihkupectví. A podpisy na ňadra, to byla třešnička na dortu.

S tím však přišla i první pořádná chlapecká láska, později známá jako jeho první žena - Carly. Rusovláska se smyslem pro humor, vášnivá, smyslná, toužící stát se ikonou filmového průmyslu. Jejich vztah... Inu, dal by se definovat jako nepříliš vydařený román. S parádním začátkem, ale nepříliš šťastným koncem. Carly otěhotněla, Jonathan si ji jako správný muž vzal za manželku, aby se spolu o tři roky později rozvedli. Vášeň jejich vztahu vyprchala, Carlyin zájem o Jona nahradilo poohlížení se po jiných partiích a jejich malá Robin si tak užila to, co Jonathan v dětství se svou vlastní matkou - nárůst potenciálních tatínků. Naštěstí dokázali být alespoň natolik rozumní, aby se dohodli na střídavé péči, což mohlo být pro dcerku na první pohled stresující, na druhou stranu si odnášela dárečky a zážitky, o něž by jinak přišla. Nejspíš...

Od té doby... se toho tolik nezměnilo. Ženy se v jeho životě střídaly a Jonathan se ještě jednou, leč neúspěšně, oženil. S žerty tvrdí, že ho bývalá žena obrala téměř o všechno, což není tak úplně pravda, ale podílela se na významném okradení svého exmanžela. Nathan se dal na dráhu spisovatele detektivem z erotického prostředí a tento námět mu do rukávu sype nemalou sumičku, s níž si pořídil druhé Ferrari [to první skončilo nešťastnou náhodou v Hudsonu]. Obzvláště poslední romány se staly hotovými bestsellery, neboť v nich dopodrobna popisuje jisté praktiky z Dungeonu Slate Vice, kam poměrně často zavítá jako stálý klient. Nikdy se ani slovem nezmínil, odkud své nápady přebírá, název, adresu ani nic bližšího o tomto podniku neuvádí, ale pokud ho zahlédnete se zasněným pohledem upřeným na tanečnice či páry v posteli, pak to není tak, že by si úplně vychutnával svou přítomnost v jejich dovádění, jako spíše přemýšlí nad novým dílem.


Faceclaim: Tom Hiddleston




Žádné komentáře:

Okomentovat