středa 6. prosince 2017

Lady Jacqueline

 

Nick:
Ginger B.
Jméno a příjmení:
[Lady] Jacqueline MacMorgan
Věk:
26 let
Orientace:
Bisexuální
Praktiky:
Bondage, versatilita, přirozeně submisivní
Sexuální praktiky:
Striptýz, tanec u tyče, autoerotismus/masturbace, orální sex, sex, petting, fetiš, bondage

Povolání/Zařazení:
Domina, příležitostně se nachází ve  4. patře, ale obvykle zaskočí i do nižších
Měsíční výdělek: +- 35 550 $

Rodina: 


  • Maxmilian MacMorgan - milovaný chlapeček, pro něhož by byla ochotna spáchat i vraždu. Ač neplánovaný [a zprvu nechtěný], stal se vším, co drželo Jacky nad vodou hodně dlouhou dobu, a vlastně tomu tak nadále i je. Jeho otec už do života nikomu z nich nevstupuje, pravděpodobně se z něj stal veleúspěšný právník nebo kandidát do senátu. Možná i samotný asistent prezidenta. Max zůstává prapodivným dítětem v očích ostatních, tichý, zvídavý hoch s očima po matce a roztomilým úsměvem po otci. Je inteligentní, možná až příliš a tím se dost často setkává s nepochopením ze strany soukmenovců.



  • Silas Ecclestone - ten, který jí do tohohle života stáhl, nebo vytáhl? Nakonec... spíš to druhé. Právě jemu vděčí za nabídku práce ve Slate Vice a doporučení. Viděl v ní něco víc než jen obyčejnou barmanku, co se bojí o svůj holý život, když se v ranních hodinách vrací nepřátelským Queens zpátky do svého domova. Stal se dobrým přítelem, avšak nic víc. Jak se zdá, mezi nimi to nezajiskřilo. Možná z toho důvodu, že Jacky věnuje svou pozornost utajovanému vztahu s klientou Morrigan Queen namísto přidrzlého, velmi charismatického barmana. Je jedním z těch, kteří jí dokážou podržet, případně nalít panáka na kuráž a Jacky na něj nedá dopustit. Jen kdyby se tolik neohlížel po jejích nohách...


  • Morrigan Queen - známá DJka, pohybující se v předních nočních klubech na Manhattanu, obdivovaná nejen pro svůj nezpochybnitelný talent, ale předně pro neskutečně modré oči, co zanechávají hluboký dojem snad v každém, kdo se s ní střetne. Ve Slate Vice platí za VIP klientelu, která si dopřává to nejluxusnější, co jí tento podnik může nabídnout, ve svých požadavcích se občas jeví jako nestandartní zákazník, ale komu to vadí? Když platí, pak se jí dopřeje to nejlepší a prakticky každý požadavek je splněn. Pro Jacky je jednou z nejoblíbenějších klientek a také příležitostná tajná milenka. S podmanivým hlasem si dokáže omotat kolem prstu každého. A snad jen Jacky ví, že má Rigan slabost pro country.


  • Hannah Roseberg - dříve nejlepší kamarádka, co jí nikdy nenechala ve štychu, nyní? Stará známá, s níž se neviděla pár let. Hannah si přísně střeží své soukromí, zvláště po pikantní zprávě o smrti jejího manžela, korporátního magnáta, Gabriela Roseberga, jehož tělo se našlo v nabouraném vozidle kdesi u řeky Hudson. Na veřejnosti se čas od času objeví jako dobrodějka přispívající na různé kampaně, účastní se charitativních akcí na pomoci nemocným dětem či vojákům ve válce, sem tam se stává hlavní atrakcí při otevírání nové galerie, jichž je na Manhattanu plno. Za každých okolností elegantní, distinguovaná mladá dáma. Kdo by řekl, že v té ženě se stále ukrývá roky potlačované rebelství?


Srovnávat Jacky s dívkami z obálek předních módních časopisů je jako srovnávat jablka a hrušky. Pravda, vždy se doberete k výsledku, že se jedná o ovoce, ale již ne o stejné kusy. V případe Jacky se jedná o mandarinky - nejoblíbenější kousek ovoce, po kterém voní - a třeba… jahody. Dle rozboru jejího myšlení totiž nikdy nebude tou, které k nohám padá celý svět a jen tiše vyčkává, až jim hodí jako kost svůj úsměv a sladké zamrkání na první pohled nevinnými kukadly. Co na tom, že se může chlubit poměrně dlouhýma nohama laně? Že je od pohledu ladná, elegantní, vlastně... hodilo by se i slůvko 'vzrušující'? Možná na tom mají podíl i velmi výrazné ženské křivky, tolik typické pro její ženskost, které se na ní nalepily hlavně na střední škole. Obzvláště, co se poprsí týče, ačkoliv nevybočuje nijak z řady se svými 75B. Bledá pleť, co jasně odkazuje na předky ze severu, si jde ruku v ruce v kontrastu s dlouhými zrzavými kadeřemi, věčně rozpuštěnými, aby spadaly ve vlnách po zádech v podobě ohnivého vodopádu. Jen málokdy se je snaží zkrotit spletením do copu nebo, ještě hůř, složitějšího účesu, na které si nepotrpí. Konec konců muži to beztak neocení - radši ji chytnou za dlouhé kadeře a škubnou pro ten chvilkový pocit dominance, kdy mají vše pod kontrolou. Aniž by tušila, že sama vlastní ten nejzářivější poklad, jaký by jí mohla každá dívka závidět - ty nejkrásnější, tyrkysem obdarované oči. Velké, věčně vystrašené, ač čas od času do nich pronikne bojovná povaha šelmy. Takové, co zaujmou na první pohled. Panenkovské, ohraničené dlouhými hustými řasy, zvýrazněnými řasenkou a kočičími linkami, co na sebe zvládla napatlat za pochodu. Někdy přidá i kouřové líčení, pokud to situace vyžaduje - a že to tak má být, ve Slate Vice si potrpí na smyslnost pohledu. Nad nimi klenuté upravené obočí, mezi kukadly pršák posetý hromadou výrazných pih, rozesetých i po lících. Plné růžové rty našpulené ve věčném nesouhlasu, spodní často rozkousaný tím, jak do něj zatíná zoubky, když je nervózní nebo nad něčím neúnavně přemýšlí.

Několik droboučkých jizev a tetování zdobí dívčí tělo. Jedním z nich je drobný obrázek postavy létající nad panoramatem Londýna, vytetovaný kolem dokola na kůži kotníku. Kdo by jen trochu zapátral v paměti, poznal by siluetu Mary Poppins, Jackyiny oblíbené dětské knížky, která jí pokaždé zvedne náladu a zažene chmury deroucí se na její tvář. Může si její příběhy číst do nekonečna a nikdy jí neomrzí ani po letech. Dalším je citace z pohádky 'Mrtvá nevěsta Tima Burtona': I've spent so long in the darkness, I'd almost forgotten how beautiful the moonlight is. Tu si nese na levém žebru, povětšinou skrytou pod krajkou podprsenky.


Malá holka nebo dospělá žena? Neustále pomáhající mladinká matka či snad jen chladná, nedotknutená domina s bičem v dlani, v jejímž srdci pro ostatní nezbylo místo? Těžko říct, co z toho. Možná obojí, možná ani jedno. Jacqueline, jako taková, je dívka, skrývající svou podstatu za mnoha tvářemi. Mnoho vlastností převzala úspěšně prostřednictvím tvrdého života, kterým se musela prodrat. Takže teda zcela jednoduše a jednou větou? Jacky je vždy taková, jakou ji chcete mít. Na povrchu, ale v hlubinách srdce? Nikdy.

Ať už stojíte o přítomnost vášnivé posluchačky vašeho celoživotního příběhu, nebo snad o chladnou drzou dívku plnou odtažitosti, snobského postoje a pýchy, jež bude pro každý váš krok mít jízlivou poznámku? Máte ji mít. Matka jí vždy říkavala 'Buď svá jenom tehdy, pokud tě takovou bude tvá společnost chtít'. A skutečně - život se po řízení těmito pokyny zdá mnohem jednodušší. Lidé vás mají rádi, nestěžují si, jen někdy budou na pochybách, neboť někteří možná vycítí, že něco skrýváte. Na ní to poznáte, přirozeně. Jenže ona především skrývá sebe samotnou, zranitelnou malou holčičku, které bylo  tak snadné vzít sny a rozbít je na tisíc střepů. Stejně jako ji.

Nedělá jí tedy problém se vžít do role svůdné striptérky, jejíž masku si nasazuje každého večera v klubu pro gentlemany. Ve vašich očích se stane ďáblicí s tváří anděla v loži, i ženou tvrdě vyžadující dodržování pravidel a zavedeného řádu. Bude dokonalá i nedokonalá, věřte, že jí to problémy činit skutečně nebude. Někteří zkrátka potřebují jinou Jacky než ostatní. Další věta její milované matky, co jí toho tolik učila, tolik jí toho říkala a dívka skoro nikdy nebrala její slova dostatečně vážně, neboť mnohdy nechápala... Netušila proč. Naučila se všímat si moci ženství nad mužským smýšlením, nad jejich vlastními smysly, aby z toho vytřískala co možná nejvíc. Pro ni a pro svého malého chlapečka.

Jak na vás tedy bude působit v prostředí, které je daleko od pracovních požadavků? Taková malá tichá myška s unaveným pohledem, jako by už byla na nohou déle než dvacet čtyři hodin, a výrazným smutkem v očích, který se pokouší maskovat koutky pozvednutými v pracně vydolovaném úsměvu. Pokud ji nevyzvete, nejspíš se od ní nedočkáte jediného slova. Kdežto donutit ji k pohybu a dotekům je zcela jednoduché. Jakožto mladá matka má neustálou potřebu všechny prohlížet, kontrolovat jejich zdravotní stav a vůbec se jich dotýkat. Stal se z toho až zlozvyk, s nímž všechny okolo sebe otravuje, ale někde hluboko v ní vyvolávají jemné doteky jejích pacek konejšivé pohlazení. Budete-li mít například nějakou viditelnou jizvu, očekávejte její zvědavé prsty, jak ránu prohledávají a hledají za ní příběh, událost, v níž jste ošklivou památku získali. Se vší zvědavostí a pravděpodobností se i zeptá, bude chtít zjistit každý detail a pak se možná dostane k mnohem osobnějším otázkám. Je zkrátka zvědavá a se vším všudy ji nikdy nedělalo problém se zeptat, mluvit, ať se tím dostala do škatulky drzých a nevychovaných nebo ne. Nebo kapuca? Pokud bude opravdu zvědavá a bude mít náladu, dostane se k vám blíž než kdokoli jiný a bez jediné otázky vám ji sundá, jen aby si zapamatovala další tvář, další oči. Miluje oči. Opravdu. Fascinují ji a to ve velkém, dokázala by s někým sedět bez pohnutí nespočet dlouhých minut a zkoumat každé vybočení z celkové barvy, každý pigment, jež činil plátno duhovek jedinečným. Navíc se z očí dalo tak krásně číst. Nic vám o člověku neřeklo víc, skutečně nic.
A snad tou zvědavostí si tvoří nové známé. Avšak jenom známé - přátel, kterým se vším všudy věřila, je málo, snad za to může doba nebo její práce, která málokomu voní. Komu by se mohla svěřit, že se po večerech svléká za laškovných tónů eroticky laděné hudby, nebo souloží v s mužem, který si ji zaplatil? Že mnohé muže ponižuje jenom proto, aby ve své práci působili silně a nezranitelně? Co na tom, že se snaží uživit nejen sebe, ale i svého drahého syna, Maxe, k jehož početí došlo tak trochu omylem? Ne, nemohla přeci nikomu příliš věřit. Známí, dobře. Ale přátelé? Nikdo nebyl dostatečně věrohodný, aby mu odhalila část své temnější minulosti, přítomnosti i budoucnosti, pro kterou se čas od času zavírá ve skříni, na jejímž dně pláče, celá utrápená z toho, že se nedokáže vymanit z bludného kruhu, do něhož se zapletla před několika lety.

Jejím problémem je, že je jí líto někomu ublížit a proto raději navrhuje jiné varianty, jak danou situaci vyřešit. Nedokáže proti někomu použít křivého slova, natož se bránit fyzickou silou, kterou pozbyla, čehož je snadné využít. Nestalo se poprvé, aby se domů vrátila krapet potlučená, se šrámy na těle a modřinami na zápěstích i tváři, které si musela tajně ošetřit. Je až moc mírumilovná na to, aby se odhodlala k tak velkému činu, jako je hlasitě se postavit za své ideály. Snad jen kdyby se někdo pokusil ublížit Maxovi, tehdy by zakročila bez ohledu na to, jak slabounká a bezbranná je. Ale mít na svých bledých rukou něčí krev? To by ji zničilo. Každý kdo ji zná, to ví. A že takových lidí moc není. Tedy každý se může považovat za někoho, co ji zná. Ale ten kdo ji opravdu zná, ten by se měl nechat zavřít do muzea a střežit jako cenný exponát.

Ve svých citech má tak trochu guláš. Hodně špatně promíchaný guláš. Téhle dívence se odjakživa líbili muži - dokazoval to i fakt, že s jedním jí vztah vydržel od třinácti let, než se jí podařilo otěhotnět. Od té doby vážná známost přestala existovat. Mohlo za to několik faktorů, předně ten, že svobodná matka, ač velmi hezká a mladá, není pro muže žádné terno, spíš naopak za tím vším hledají závazky. Ten druhý? Její práce. U takových děvčat si každý myslí, že roztahují nohy pouze za peníze a láska jim nic neříká. Snad proto Jacky vyhledává blízkost žen, u nichž hledá kapku porozumění a citů. A že se to sem tam zvrtne na milostné hrátky s lesbickým nádechem? To toho večera opravdu neřeší. Snad jen druhého rána je jí poněkud trapno v prvních chvílích, než se její život vratí zpět do zajetých kolejí. Je pravda, že Jacky  touží po lásce, skutečné a silné, jako se o ní básní ve filmech a knihách. Jenže ten dotyčný musí počítat s tím, že by si na krk vzal nejen ji jako takovou, ale i jejího malého chlapečka Maxe.

A k věcem, které naopak ráda nemá? Její oblíbené už přeci známe. Ráda se stará o ostatní, ráda zkoumá a miluje pohled do očí, ale co ty věci, kterých se bojí a které si k jejímu srdci cestu nikdy pořádně nenašly? Muži, kteří si vše berou násilím. Byli nebezpečí a ona příliš slabá, příliš zranitelná, ač se snažila vyhlížet jakkoliv sebevědomě a silně. Pavouci. Samota, před níž se brání, že leze k Maxovi do postele. A z čeho nemá dobrý pocit, od toho dává instinktivně ruce pryč.


Někomu se za dvacet šest let života nestane prakticky nic. Oslaví pár narozenin, dostane se mu možnosti provozovat sex legálně, pít alkohol bez toho, aniž by po něm žádali doklad totožnosti, udělá si řidičák, kterým by se mohl chlubit před svými kamarády. A pak? Žije typickým životem, snem každého přistěhovalce i obyčejného obyvatele - vztahy, svatba, rodina, dům s bíle natřeným laťkovým plotem a několika psy polehávajícími na zahradě. Někomu se toho naopak za tuto dobu života stane tolik, že by to vystačilo na pár dalších existencí do budoucnosti. Jacky se týká přesně ten druhý případ. Za těch šestadvacet let stihla otěhotnět, být vyhozená ze školy, najít si práci jako striptérka a příležitostná domina, vychovávat dítě a párkrát přehodnotit budoucnost.

Už jako malá se vždy snažila řídit pravidly své rodiny. Před setměním být doma, úkoly mít hotové dřív než si půjde hrát, starat se o domácnost, neboť její matka skonala brzy po jejích šestých narozeninách. Zůstala sama s otcem, burzovním makléřem, který trávil dlouhé dny v práci a na svou malou holčičku neměl čas. Měl však štěstí, že byl dlouholetým rodinným přítelem sousedů, kteří malou Jacky brali k sobě ve snaze spřátelit svou dceru Hannu, o rok starší a počínající rebelku, s malou premiantkou třídy. První pokusy se odehrály ve vší marnosti - Hanna Jacky přehlížela, velkým obloukem se jí vyhýbala a pokud malé packy této nevinně pomrkávající dívenky sáhly na cokoliv jejího, hartusení ji nemohlo minout. Vše se změnilo krátce po smrti Jackyiny matky. Přestala docházet k Hannině rodině, zůstávala doma zavřená ve svém pokoji, unikajíc před krutou realitou života, co jí vzal nejdražšího člena rodiny. Snad právě to v Hanně cosi zlomilo, veškerá nabubřelost a přehlížení se vytratilo a tehdy podala nápomocnou ruku dívce, která se na ní brzy stala závislou.

O pár let později přišla další rána - makléřská společnost, v níž Jackyin otec pracoval, zkrachovala, rodina přišla o veškerý majetek a díky narůstajícím dluhům musela rozprodat vše, co jí patřilo - včetně bytu na Manhattanu. Bohužel ani to se neukázalo jako východisko z bludného kruhu a pár měsíců po finančním propadu si Jackyin otec sáhl na život. Snad jen díky pevným vazbám se starými dobrými známými, přímluvou Hanny a faktu, že otec Jacky byl kmotrem jejich dcery, si vzali dívku pod svá ochranná křídla. Nejlepší kamarádky se dělily o pokoj i volný čas, svůj život zapůjčily jedna druhé ještě víc. Veškeré problémy, které Hanna vyvolávala, brala Jacky na sebe a pokud se tak stalo naopak, Hanna nikdy neváhala, aby se před ní postavila a stala se štítem pro křehké děvče. Ve škole patřily každá na jiný okraj potravního řetězce - Jacky byla stále premiantkou, dobře se učící dívkou, která by za žádných okolností nesklouzla k záškoláctví, kouření před školou nebo dalším podivným situacím, v nichž se Hanna často nacházela. To však mělo co nevidět skončit.

Jak se zdálo, dluhy, do kterých její rodina kdysi tak zabředla, se ukázaly jako nesplacené. Před Hanninými rodiči i Hannou samotnou podobnou záležitost tajila, veškeré dopisy a obsílky od soudů schovávala na dno skříně a s prohlášením, že nechce být závislá na penězích rodiny, u níž žila, si začala hledat práci. Jenže ani ta v automyčce, ani u fastfoodu nepřinášela takovou částku, kterou by pokryla alespoň to nejhorší. Bylo troufalé pomýšlet na to, co před ní kdysi prohodil jeden ze spolužáků - že by si jako striptérka vydělala slušný prachy, nebýt tak nevinná. Přesto právě učinila tento krok, aby za minulostí zabouchla dveře. S pomocí Hanniných známých si nechala zfalšovat doklady pod lží, že pouze chce na film nepřístupný mládeži, a s několika chytrými kamuflážemi se jí povedlo získat práci v jednom nočním klubu určeným pro nadržené muže. Majitel si nic moc o ní nezjišťoval - podle dokladů byla plnoletá, hezká taky byla, ačkoliv vnadů nezískala od matky přírody na rozdávání, a byla ochotná vytrpět si tu své. Prve začínala za barem, ale díky přirozeně plavným pohybům si našla cestičku i na samotné pódium. Nejdřív jedno číslo za týden, později se jejich množství navyšovalo. Stejně jako peníze. Známky se na úkor toho všeho horšily, její přítel počínal mít podezření a jediná možnost, jak ho vyvrátit byla vyspat se s ním. Problém nastal tehdy, když zjistila, že je těhotná. A ještě větší průšvih? Když jeden ze spolužáků zahlédl Jacky v nočním klubu a přivedl tam i jejího přítele. Scéna, jaká jí byla stropena, byla plná ponížení, pokoření její vlastní maličkosti. Nejen, že jí vyhodili z práce, když zjistili, že není plnoletá, brzy na to přišel i vyhazov ze školy. A když se rodiče Hanny dozvěděli, že je Jacky v tom? Pohár trpělivosti přetekl. Se šekem čítajícím dvacet tisíc dolarů byla dívka vyhozena na ulici i se svými věcmi, zatímco se Hanna v domě dohadovala, křičela a rozbíjela věci na truc.

Nikdo z rodiny netušil, že se jejich rebelská dceruška tajně schází se svou nejlepší kamarádkou a penězi rodičů jí vypomáhá s žitím. Jacky si našla malý byteček s levným nájmem, kde vychovávala svého maličkého syna Maxe a pokud to šlo, snažila se brát práci, která by jim zajistila alespoň základní obživu, když už nic víc. Prve se před lidmi skrývala, bála se, co by řekli na to, že si středoškolačka uhnala dítě a nedokončila kvůli tomu školu. Jenže jsou místa, kde se nesoudí - například Queens. Brzy zjistila, že žije jen ve vlastním přeludu a zdejší se jí naopak snažili podpořit, pomáhali jí s Maxovou výchovou, dávali si záležet na tom, aby s ním Jacky neskončila na ulici. Nakonec se jí povedlo sehnat i práci v dalším klubu, tentokrát nočním. Tam si jí všiml jeden z barmanů ze Slate Vice, Silas, který jí nabídl možnost přivýdělku u nich. Zatímco v Nočním klubu hrozilo každou chvíli střetnutí s feťákem nebo opilcem, v Dungeonu, kam muži i ženy chodí utrácet vysoké částky, se tohle nemohlo stát. Přijala - prve nejistá, ale vidina peněz na víc za pár hodin v týdnu vypadala jako propustka do lepšího života. Stala se oblíbenou součástí baru, několikrát jí byla nadhozena nabídka tančit u tyče, případně předvádět erotickou show na pódiu. Zprvu... odmítala. Styděla se zabřednout do vod, z nich se táhla vzhůru velmi pomalu na suchý břeh. Jenže Max měl nastupovat do školy a ta se sakra prodraží, zvláště v NY. Přijala a svůj stud odhazovala před výstupem na pódium. Nabídky se sypaly a Jacky se nechala zlákat. Nakonec začala vystupovat jako příležitostná domina ve 4. patře, povětšinou však je tou, kterou si muži vyberou za submisivní partnerku při switch. Vydělává dost, aby si mohla pronajímat něco víc než jen kamrlík uprostřed ničeho. Což je... dobře, že?


Faceclaim postavy: 
Mea Carena

Žádné komentáře:

Okomentovat