Bruce Ferguson

Nick:

Arif

Jméno a příjmení:
Bruce Ferguson
Věk: 

35 let
Orientace: 

Heterosexuální
Praktiky: 

SM 

Sexuální praktiky: 

Škrcení při sexu za pomoci provázku – samozřejmě bez ohrožení zdraví svého nebo partnerky.

Povolání: 

Detektiv seržant u New Yorské policie, který se opravdu velice cílevědomě snaží o povýšení (a to za každou cenu), protože je zkorumpovaným policistou, tak má se Slate Vice smlouvu o mazání jakýchkoliv incidentů v papírech a na oplátku tu shání informace k případům, nebo využije drobných pozorností podniku ve formě zlevněného vstupu. Do pater chodí podle toho, co zrovna potřebuje vyčmuchat.
Měsíční příjem: cca 40 000$

Rodina a známí:

• Carol Ferguson – Exmanželka, která Bruce opustila po jednom z jeho záchvatů vzteku. Vzala s sebou jejich malou dcerku a zcela ho vymazala ze Stacyina života. Našla si nového partnera, o kterém Bruce ví pouze to, že je to černoch. Kdykoliv potkají Bruce, byť jen v obchodě, okamžitě se mu snaží vytratit z dohledu.

• Stacy Ferguson – Jeho šestiletá dcera, která ho stále miluje, i když je jaký je. Co se s ní maminka sebrala a odešla ho neviděla, ve školce mu čas od času namaluje obrázek, ovšem díky Carol s k němu nikdy žádný nedostal. Postupně začíná věřit tomu, že tátovi na ní nikdy nezáleželo, ač to není pravda. 

• Stephen R. Marshall – kolega, kterého bere jako konkurenci v konkurzu na povýšení. Zná ho jen od vidění a jediný názor, který si zatím dokázal utvořit je, že spolu Jamesem Cosworthem jsou akorát dvojka neschopných břídilů potírající zločin ve varnách v Bronxu. Což si teda myslí snad o všech oponentech.

• Ray Mellocks – Bruceův kolega a výjezdní partner, který je na oddělení nováček, co místo jakékoliv produktivity strká nos akorát tak možná do výstřihů a hromádek koksu. Nevidí v něm konkurenci a tak ho využívá k manipulaci ostatních, dalo by se říct, že ho považuje dokonce za přítele.

• Tara Bynes – další kolegyně z oddělení, která si dle jeho názoru svou pozici možná tak vypracovala přes postel. Ještě k tomu je to ženská, takže jí opovrhuje snad ještě víc než ostatními. Je to ale jediný člověk, kterému na Brucovu pracovním výkonu záleží a co se mu snaží pomoct s jeho stavy. Paradoxně ji ale za to nenávidí ještě víc.

• Rupert Smith – tajemník policie v New Yorku a neskutečný zazobanec, který Bruceovi věří a považuje ho za opravdového kamarád. A i když ho převážně využívá a obskakuje jeho manželku, i Bruce Ruperta má na svém seznamu asi hned po Stacy za nejméně nenáviděného člověka. Rupert je totiž velice hodný, avšak naivní a důvěřivý člověk. Také je snadno ovlivnitelný.

Bělošský muž výšky okolo 180 centimetrů, průměrné postavy, světlé pleti a ošlehaných rysů. V jeho obličeji svítí světle modré oči, které by byly krásné, pokud by v nich nebylo cosi chladného a prázdného. Nos má větší, široký, pod ním středně plné rty a je orámován pár pihami. Hlavu má posetou hnědými kadeřemi, které jsou vždy úhledně zčesány dozadu, nebo vytvarované do jiného účesu. Málokdy je oholený a proto celou jeho čelist porůstají vousy zrzavé barvy, jejichž kontrast s vlasy je do očí bijící. Pod očima má v drtivé většině případů pořádné kruhy, na kterých by se dalo cvičit. Doprovází ho pach cigaretového kouře, do toho kolínská, kterou se to snaží přerazit. Na pravé ruce nosí zlatý prsten, nikdy ho nesundává (možná před magnetickou rezonancí, ale princip chápete).
Oblečení má úhledné jako správný státní zaměstnanec, obleky, vesty, kabáty, polobotky... Odznak na klopě mu může chybět i nemusí, záleží, co zrovna dělá. Vždy u sebe nosí zbraň, ale za svou kariéru z ní vystřelil možná dvakrát.
Chová se sebevědomě, jeho přízvuk je neurčitý, zkrátka americký. Co se jeho velikosti týče, tak to není nic šokujícího. Celosvětový průměr činící nějakých patnáct centimetrů. Ale opovažte se na to šišlat, nebo tu zbraň použije potřetí.

Amorální, sexistický, psychopatický, misantropický machiavelista, to jsou všechno slova, která byste Bruceovi mohli přisoudit a nebyli byste ani trochu vedle. Je to policista posedlý workoholismem, který za účelem úniku od problémů vlastního života chce za každou cenu povýšit na Inspektora Bruce Fergusona. Natolik zahleděný do své představy, že se pouští do intrik a nezdráhá se podrážet nohy vlastním kolegům, přátelům a všem, kteří mu přijdou do cesty. Právě proto, že používá dost neortodoxní techniky při vyšetřování, má alespoň podle svého mínění před svými kolegy náskok.

Svůj volný čas tráví pitím alkoholu, užíváním drog, mnohdy toxickými poměry (kde je on tím toxinem), občasnými záchvaty kompulzivního žraní velkého množství nezdravého jídla a svými oblíbenými „hrami“. Často jsou účastníci v jeho hrách nedobrovolně, kdy je cíl mnohdy poměrně nejasný. Zruinované manželství? Pochybnosti o vlastní orientaci? Zničené sebevědomí? Možná, že strůjcem vašeho neštěstí byl on. A pokud vás taková tragédie postihla, tak má na svém kontě pomyslného vítězství.
Hodně lže, vlastně tak často, že své herecké schopnosti vyšperkoval natolik, že by mohl klidně účinkovat na pódiích po celé zemi. Jeho celý život je jedna velká přetvářka, kdy si snaží namluvit, že účel přece světí prostředky. Čas od času má problém rozpoznat realitu od halucinací, které ho postihují od toho incidentu s exmanželkou. Nemá pojem o čase, nepamatuje si spoustu událostí. Pokud se ovšem netýkají práce. Jediná reálná věc v jeho životě je práce. Nestýká se (krom zaměstnankyň Slate Vice, ale s těmi teoreticky taky vlastně pracuje) krom spolupracovníků a nadřízených v práci s nikým, takže se naoko tváří jako policista, na kterého doma čeká jeho dceruška a paní Fergusonová. Jeho psychický stav už je v takové fázi, že s téměř stoprocentním úspěchem se stihl přesvědčit, že opravdu má ženu i dítě. A když dorazí domů, je překvapený, že tam je prázdno a uklidňuje se masturbací před reality show. Ztratil pojem o čase. Nevím, jestli jsou pryč měsíc, půl roku, rok… jak je to vlastně dlouho, co se to stalo. Je na to hodně háklivý a pokud se někdo začne až příliš dychtivě vyptávat na jeho rodinu, umí se rozohnit. Tyto záchvaty vzteku a hněvu nejsou neobvyklé. Stačí i třeba zpochybnění jeho mužství, nebo amatérské pokusy o psychoanalýzu jeho maličkosti. Tehdy umí být hodně, hodně ješitný.

Opravdu nesnese country, ať už hudbu, nebo zpěv. Bojí se klaunů.

Samozřejmě ale přede všemi se nemůže chovat jako nadřazená bytost, co by nejraději vyhladila lidskou rasu. Většinou je k ženám galantní, s muži rád zajde na sklenku a na večírcích je velice zábavný, hovorný. Teprve až poskládání některých sletů událostí dá dohromady, co je skutečně zač. A i tehdy to budou jenom dohady. Navenek je tedy vcelku normální, i když má poněkud nosánek nahoru a už jen ty oči vypadají docela zvláštně.
Jedna z jeho oblíbených kratochvil v soukromí jeho domova je oblékání se do ženského, krajkovaného spodního prádla, obouvání podpatků, a nakrucování před zrcadlem. Předstírá, že je Carol, že je žena, co je unešena mocnými muži a musí nechat Bruce žíznit po jejím těle, dokud nedostane to povýšení. Teprve tehdy se nebude moci udržet a zase ho pustí do společného lože.
To je taková alegorie, která naznačuje, že Bruce si myslí, že pokud opravdu získá to povýšení, tak se Carol a Stacy vrátí. Napořád. A pak bude zase dobrý. Hodný. Bude zase manžel. A táta.
Ale stejná pravidla platí pro všechny.

Kde se vzal, tu se vzal na světě maličký Bruce. Narodil se na americké půdě, v USA, do rodiny typických vidláků v Texasu. Toto dětství ho vyškolilo a naučilo odporu vůči svému vlastnímu národu, popíječů coca coly a hamburgerožroutů. Jeho otec byl totální redneck s červeným krkem, ustavičně hulákající na svoji manželku a sedící celé dny před televizí s Dallasem na pořadu dne. No a matinka? Ta zase, pořádná herdek baba, uměla jen peskovat svého syna, aby se staral o úrodu, zatímco si spokojeně četla Cosmopolitan a další časopisy podobné úrovně. Mimo jiné je dobré ještě podotknout, že skupinově žili v karavanu a každý v „sousedství“ měl pod postelí brokovnici, takže jako dítě ho několikrát málem sestřelil soused, když za soumraku třeba jen honil míč. V pubertě se rozhodl, že jediným únikem ze zajetí venkova a maloměstského pachu hnoje je únik do metropole. A protože se na lepší stipendium nezmohl, právník z něj nevyrostl. Takže hned, jak vylezl z policejní akademie, prošel snad veškerými možnými atestacemi jenom proto, aby měl šanci být přirazen do většího města, nejlépe hodně daleko od domova. Stalo se. Nejprve působil v Houstonu, ale stejně se vypracoval konečně ve dvaadvaceti do New yorku. A tady začal zcela nový život.
Začínal jako dopravní strážník, kdy se mu během noční šichty podařilo zastavit rychle jedoucí auto, ve kterém seděla krásná žena. Pokutu jí sice napálil, ale zároveň ji jako odškodnění pozval na kafe. Z kafe byla večeře, po večeři bylo rande a o čtyři roky později byla svatba. Byl to příběh tak trochu jako z poněkud realističtější romantické komedie – Carol, krásná učitelka, která se zamilovala do policisty s milým úsměvem. Svým způsobem ji na něm uchvátila i ta jeho dominantní povaha, jak se uměl rozzlobit, jak byl živelný… ale to jí postupně začalo přerůstat přes hlavu.
Když se narodila Stacy, Bruce byl nejšťastnějším člověkem na zemi. Strašně se na svoji malou holčičku těšil, protože ji měl se svou úžasnou ženou. Chránil ji, staral se o ni, s Carol byli sehraná dvojka co se její výchovy týče. Dokud nepřišlo jeho povýšení na seržanta detektiva o tři roky později a neukázalo se, že s otcem má společného víc, než by chtěl.
Když se totiž Bruce dostal na oddělení vražd, tak se obrátil jeho pracovní přístup o devadesát stupňů. Rázem už nebyl hlupák s plácačkou, ani bengálec s čepicí na ulici, byl něco víc. Byl uniformovaný, renomovaný detektiv, který chodí do terénu a vyšetřuje opravdové zločiny. Ne špatně zaparkovaná auta. Takže začal dávat do své práce víc, než by měl. Přesčasy, hodiny strávené analyzováním pachatele, pozorování a následné sklízení ovoce v podobě dopadení a pochvaly od nadřízeného. Spal tak málo, že nejdřív už fungoval jen na kafi a energetických nápojích, později se neobešel bez kokainu. Rodině se již dál nemohl věnovat tolik, co dříve, a Carol z toho byla nešťastná. Často mu to vyčítala, provokovala ho, a on zuřil. Možná až supěl. Nemohl uvěřit, že i přesto jaké peníze nyní přivádí do rodinného rozpočtu to pro ni stále není dost.
Až se jednoho dne stalo… že objektem toho záchvatu vzteku byla i Stacy. A tohle ho poznamenalo, traumatizovalo a šokovalo snad nejvíc. Pro Carol to byla poslední kapka, nedokázala překousnout, že její dceři ten muž zlomil ruku. A tak zmizely. Obě.
Prostě… byly pryč. A celý život s nimi. Nejdřív zničil v bytě snad vše, co mohl, potom jenom brečel ve střepech a třískách, následovně se probouzel ve vlastních zvratkách a zase všechno od začátku. Shodou okolností se jeho samota prořízla… hlasem. Začalo to zvýšenou chutí k jídlu, úbytkem váhy, a nakonec měl jakousi společnost, která mu říkala hostiteli. Ale i když se po návštěvě doktora své kamarádky tasemnice zbavil, tak pokroucená mysl mu zůstala. Jediné, co ho trochu drží na rovině příčetnosti, je snad jeho alterego ztracené manželky, za kterou se čas od času obléká a potlouká se New yorskými ulicemi. Tyto výlevy si však většinou nepamatuje, když ano, tak mlhavě, jakoby šlo o sen. 

Co se Slate Vice týče, je tam jako doma – tedy v práci. Mimo jiné i proto, že má ústní dohodu s vedením o vysvětlování fungování podniku i neposedným hostům. S tak zámožnou klientelou se dost často stává chudákům vyhazovačům, že ten boháč se zvláštními choutky se po porušení řádu dovolává právníka a soudů. Pak nastoupí Bruce, který mu vysvětlí, že bude potřebovat leda tak obhájce. Sem tam i jiná, špinavá práce. A na oplátku je tam vždy vítán a pokud vyšetřuje případ, obdrží i tip, který ho dost možná dovede za pachatelem. A tak si tak chodí dál, s trochu sebevražednými sklony, dokud nebude jeho tělo hnít. 

 

Faceclaim:

James McAvoy